Vývoj návěstidel ČSD - část IV. (1962-1990)

Světelná návěstidla vzoru SSSR, výkres 6

Rychlostní návěstní soustava

V roce 1956 byla na železniční konferenci v Sofii přijata dohodou států tehdejšího socialistického bloku tzv. rychlostní návěstní soustava světelných návěstidel. O jejím zavedení na tratích ČSD bylo rozhodnuto v roce 1959, obsahuje ji návěstní předpis D1 z ledna 1960, ovšem v platnost vstoupila až 29. srpna 1962.

Tato návěstní soustava umožňovala kombinací klidných a pomalu či rychle kmitavých (blikajících) světel a světelných pruhů přímo řídit potřebnou rychlost jízdy vlaků od 40 (30) do 80 km/h s odstupňováním po 20 km/h.
Rychlostní soustava přebírala v maximální možné míře dosud platné návěštění, aby při přechodu na ni nevznikly neúměrné dodatečné náklady. Návěsti mechanických návěstidel zůstaly v platnosti beze změn.

S menšími úpravami je tato návěstní soustava platná na našich tratích dodnes. V roce 1987 byly doplněny návěsti pro rychlost 100 km/h. Po rozšíření návěstních pojmů v roce 2002 a 2008 je nyní možné návěstit touto soustavou rozsah rychlostí po 10 km/h od 30 km/h, horní hranice není teoreticky omezena.
I dnes však stále existují dopravny se světelnými návěstidly bez rychlostní návěstní soustavy, ať už jde o závislá či dokonce nezávislá návěstidla.

Každé hlavní návěstidlo rychlostní soustavy je předvěstí dalšího návěstidla. Návěstní světla jsou pomyslně rozdělena na horní a spodní skupinu, přičemž spodní světlo (popř. doplněné světelným pruhem) udává dovolenou rychlost jízdy  v obvodu výhybek u právě míjeného návěstidla, zatímco horní světlo předvěstí dovolenou rychlost u následujícícho návěstidla. Pomalu kmitavé světlo se na návěstidle rozsvěcí a zhasíná 54x za minutu, rychle kmitavé světlo pak 108x za minutu.

Světelné pruhy jsou návěstní desky s jednou či dvěma řadami po 4 menších žárovkách jednotné barvy (žlutý či zelený pruh), umístěné pod nejspodnějším světlem.


Změny v návěstním předpisu D1/1960

Pojďme se blíže podívat na návěsti, které se v předpisu D1/1960 změnily či byly zavedeny nově:

  • opakování předchozí návěsti, umožňující budovat návěstidla od sebe pouze na polovinu zábrzdné vzdálenosti; každá návěst předchozího hlavního návěstidla či předvěsti dovolující jízdu je na návěstidle či opakovací světelné předvěsti doplněna jedním klidným bílým světlem; předpis zároveň udává, že mohou svítit nejvíce 3 světla (včetně světelných pruhů) současně, některé návěsti tak jsou zakázány jako pochybné (např. opakování návěsti "rychlost 80 km/h a výstraha", neboť by byla rozsvícena 4 světla současně - 3 svítilny a 1 pruh, což není dovoleno)
  • čtyřznaký automatický blok (u nás dříve např. na trati Plzeň-Cheb) přímo vycházející z výše uvedeného opakování návěstí (traťový oddíl je dlouhý jen 500m)
  • světelná návěstidla sloučená (návěst "Stůj" platí i pro posun) jsou nově rozlišena poloviční šířkou bílých pruhů návěstního stožáru či desky oproti pruhům červeným; nově platí, že všechna mechanická hlavní návěstidla neplatí pro posun; též některá světená návěstidla neplatí pro posun
  • návěstidla vložená mají nově stožár v kombinaci pruhů červených, bílých a modrých stejné šíře, příčemž v základní poloze návěstí "Stůj-Posun zakázán" jedním červeným a modrým světlem (dosud byl stožár stejný jako u hlavních návěstidel, tj. červenobílý s pruhy stejné šíře a návěstidla mohla návěst "Stůj" vyjadřovat pouze červeným světlem)
  • přivolávací návěst pro všechna světelná hlavní návěstidla vyjádřená pomalu kmitavým bílým světlem; doplňkové světelné přivolávací návěstidlo bylo osazováno i na některá mechanická návěstidla
  • poslední (u čtyřznakového předposlední) oddílové návěstidlo automatického bloku je nově označeno symbolem černého mezikruží ("střelnicí") pod štítem návěstidla

Světelná návěstidla AŽD vz. 65

Světelné návěstidlo AŽD vz. 65V polovině 60. let byl do výroby zaveden inovovaný typ světelného návěstidla vycházející ještě z původního vzoru "SSSR", označený jako návěstidlo AŽD vzor 65 (vz. 65). Díky své podobnosti se svými sovětskými předchůdci byl často i nadále uváděn jako vzor SSSR, což je ale nesprávné označení. Nejvýraznější změnou bylo zúžení návěstního štítu z šířky 800 mm na 600 mm a zmenšení skříně pro transformátory při patě návěstidla, která už jen obepínala stožár. Jinak se konstrukce návěstidla principiálně nezměnila. Tento typ se používal až do zavedení československého typu AŽD 70.

Světelná návěstidla AŽD70

Začátkem sedmdesátých let se v Československu začal zavádět už výlučně typ světelných návěstidel vyvinutých firmou AŽD - návěstidla AŽD 70.

Tento typ návěstidel se okamžitě začal používat na všech nově budovaných úsecích tratí a také při modernizacích staničních a případně traťových zabezpečovacích zařízení. Dodnes se jimi nahrazují také mechanická návěstidla a některá starší světelná návěstidla, pokud je potřeba návěstit nové znaky – například světelný bílý kříž neplatnosti apod.

Při vývoji byla použita úplně jiná - stavebnicová - konstrukce. Návěstní štít se skládal z jednotlivých svítilen (šířky 270 mm, výšky 340 mm, hloubky 242 mm), obyčejně v počtu 1 až 6 (případně i více), které měly boční svítilnové desky. Tato sestava se doplnila dole a nahoře o dolní a horní svítilnovou desku, čímž vznikl jednolitý návěstní štít se všemi světly. Taková konstrukce umožnila integrování ukazatelů rychlosti (světelných pruhů) přímo do návěstního štítu (dva ukazatele zabraly na výšku téměř výšku jedné návěstní svítilny), použití stavebnicové konstrukce umožnilo integrovat do návěstního štítu také indikátory. Indikátory rychlosti 30 km/h byly též řešeny jedním světlem s příslušnou clonou daného znaku (vyřezaný pruh a číslice "3" apod.).

Návěstidlo AŽD70Návěstidlo AŽD70 Stavebnicová konstrukce umožňuje jednoduchým způsobem rychlou výměnu jen jednoho světla, nebo doplnění návěstidla o další světlo.

Žebřík už není samostatný, ale je proveden jako stupačky (pro standardní výšku stožáru jich je 15 párů vzdálených od sebe 333 mm), přímo na stožáru návěstidla (rovnoběžně s kolejemi).

Stožár se začal vyrábět v jednotné délce 5572 mm a ukončen je víkem. Víkem prochází nástavná trubka, která prostřednictvím spojky drží horní konec sestavy světel. Podle počtu světel (rozteč 340 mm) se určuje délka nástavné trubky. Sestava světel je na dolním konci podepřena další konzolou, která je uchycena ke stožáru pomocí trojitého třmenu. Tato konstrukce umožňuje horizontální natočení celé návěstní sestavy, ale i umístění sestavy bočně vlevo či vpravo od samotného stožáru návěstidla. Transformátory jsou umístěny do dvoudílné skříně návěstních transformátorů, která tvoří patu stožáru a zároveň slouží k připevnění návěstidla k betonovému základu pomocí šroubů s bezpečnostními maticemi.

Návěstidlo AŽD70Návěstidlo AŽD70Bylo také zavedeno označování návěstidel štítkem na spodním okraji návěstního štítu, čímž bylo upuštěno od označování na samostatných plechových tabulkách umístěných na stožáru. Také barevné označovací pásy (označující platnost pro posun apod.), byly přesunuty ze stožáru návěstidla na samostatnou tabulku připevněnou na stupačky stožáru. Výjimku tvořila návěstidla automatického bloku, která se jistý čas ještě kompletně natírala bílou barvou. V devadesátých letech se také u nich přešlo na bílý označovací pás připevňovaný na stupačky stožáru. U krakorcových a lávkových návěstidel se označovací pásy připevňují pomocí zvláštního nosiče na pravou stranu návěstního štítu. Některá trpasličí návěstidla také mívají označovací pásy s poněkud odlišným konstrukčním řešením - připevňují se z boku na sestavu návěstních svítilen. Na dvířkách přístupu ke světelné optice bylo umístěno logo AŽD. Stejné logo bylo také na transformátorové skříni.

Návěstidla prošla v průběhu let několika dílčími úpravami. První viditelnou změnou v konstrukci návěstidla vzoru AŽD 70 byla změna tvaru stínidla z hranatějšího na oblejší. Stalo se tak někdy v polovině sedmdesátých let (podobně byla upravena stínidla přejezdových výstražníků AŽD).  Od počátku devadesátých let se pak začal používat stožár z pozinkovaného materiálu a tak skončilo i natírání šedou barvou. Poslední úpravou byla náhrada plechu návěstního štítu odolným členitým plastem. V této podobě se používá také v současnosti.


V roce 1974 byly zavedeny vedle stávajících obdélníkových Předvěstník kruhovýRychlostník kruhovýrychlostníků pro  šestinápravová vozidla (zjednodušeně řečeno - znalci prominou) rychlostníky kruhové, doplněné kruhovými předvěstníky.


 


Doplnění návěstí rychlostní návěstní soustavy

V roce 1987 byly zavedeny nové návěsti pro návěštění rychlosti 100 km/h (spodní žluté světlo doplněné dvěma zelenými pruhy + příslušné horní světlo).

Od roku 2002 se v souvislosti s rozšířením výhybek umožňujících jízdu "do odbočky" rychlostí 50 km/h užívají též návěsti pro návěštění rychlosti 50 km/h (doplňková tabulka s bílou číslicí "5" na černém pozadí na stožáru návěstidla nebo rozsvícený indikátor s toutéž bílou číslicí). Rychlost 50 km/h není přímo předvěstěna - v tomto případě se používá návěsti "Očekávejte rychlost 40 km/h".

Konečně poslední doplnění rychlostní návěstní soustavy přišlo v roce 2008. S postupující Rychlost 120 km/h a volnoOčekávejte rychlost 120 km/hmodernizací tratí na tranzitních železničních koridorech se ukázalo potřebným návěštění rychlostí odstupňovaných v krocích již po 10 km/h a současně i nad dosud nejvyšší rychlost 100 km/h. Protože zavádění dalších světelných pruhů by bylo příliš nákladné a nepřehledné (nehledě na to, že možnosti pomalu i rychle kmitavých světel pro předvěstění jsou již vyčerpány), byla zvolena kombinace spodního žlutého světla a bílé číslice na ukazateli indikátoru ukazující desetinu povolené rychlosti u míjeného návěstidla. Pro předvěstění rychlosti vyšší než 100 km/h je použito rychle kmitající zelené světlo doplněné na horním indikátoru žlutou číslicí, udávající opět desetinu povolené rychlosti.

Firma AŽD Praha, dodavatel návěstní techniky pro SŽDC, vyvinula pro návěstění výše uvedených návěstí tzv. proměnný ukazatel rychlosti (PUR), montovaný namísto sestavy světelných pruhů v případě spodního světla, resp. nad nejhořejší světlo návěstidla. PUR umožňuje indikovat dle typu 1-4 proměnné znaky (např. kombinaci čísel 3, 5 a žlutý a zelený(é) pruh(y).


 


Použitá literatura a prameny:
  • Engler Marko, Ing.: Světelná návěstidla na ČSD, časopis Reportér, ročník 2010, číslo 1, 2 a 3, AŽD Praha
  • Hons Josef: Zelená, nasedat!, Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1958
  • kol. autorů: Nové návěstní a dopravní předpisy v otázkách a odpovědích, Hradec králové 1946
  • Kotnauer Luboš, Ing., Maruna Zdeněk, Ing.: Železniční modelářství, I. díl - Železniční stavby, publikace 4321, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1966.
  • Kroča Petr, JERID: Železniční návěsti 1, Historie a vývoj návěstí, JERID 1998
  • Martínek Jiří: Mechanická návěstidla mezi lety 1918-1939 (1), Z historie návěstění u ČSD, Svět železnice č.21 (únor 2007)
  • Martínek Jiří: Mechanická návěstidla mezi lety 1918-1939 (2), Z historie návěstění u ČSD, Svět železnice č.22 (březen 2007)
  • Signalvorschriften (1913), Buch- und Kunstdruckerei "Steyermühl in Wien", Wien, 1913
  • Česko-slovenské státní dráhy: Předpis čís. XXII - Návěštní předpisy, 1920
  • Ministerstvo dopravy: Návěštní předpisy D1, Tiskem Dr. Emila Grégra a syna v Praze, 1939
  • Protektorátní dráhy Čech a Moravy: Dodatek k železničnímu návěstnímu řádu, Tiskárna Dr. Ed. Grégr a syn, Praha 1943
  • Ministerstvo dopravy: Návěstní předpisy D1-č (1946), Cíl a.s., závod tiskařský a vydavatelský, Praha 1946
  • Ministerstvo dopravy: Návestné predpisy D1-s (1946), Lev knihtl., Ružomberok, 1946
  • Ministerstvo dopravy: Návěstní předpisy (1954), Dopravní nakladatelství, 1954
  • Ministerstvo dopravy: Návěstní předpisy (1960), Dopravní nakladatelství, 1960
  • Zaoral Zdeněk, Žemlička Otakar: Železniční modelář. Vydala Česká ústřední rada PO SSM v nakladatelství Mladá fronta. Publikace číslo 4293. Edice Odznaky odbornosti, sv. 24. Vydání první, Praha 1981
  • Zuska Vladimír: Návěstidla na modelovém kolejišti, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha
  • Zuska Vladimír: Modely železnice v terénu, publikace 6084, Nakladatelství dopravy a spojů, I. vydání, Praha 1988
  • Zuska Vladimír: 100 let železnic na Rakovnicku

Tomáš Lajbl
Vítáme návštěvníka číslo [CNW:Counter]

Copyright Ing. Tomáš Lajbl © 2011